Další kapitolu budu věnovat reproduktorům. Podíváte-li se na stránky, které nabízejí reproduktory, uvidíte zde různé rozměry, ceny, druhy použití. Zásadně nehledejte mezi reproduktory pro autohifi, HIFI, a nakonec ani PA. Ale hledejte mezi nástrojovými, konkrétně kytarovými a baskytarovými. Má to svoje opodstatnění, tyto reproduktory jsou vyráběny pro přenos konkrétních frekvenčních pásem a v požadované úrovni a kvalitě.
Za další je třeba se vyhnout levným a neznačkovým reproduktorům. Pokud pominu to, že k těmto reproduktorům nejsou dohledatelné potřebné parametry pro výpočty, tak nejdůležitěší skutečností je, že v naprosté většině hrajou špatně a budete sklamáni.
Dále je třeba volit reproduktor podle požadovaného použití a výkonu aparátu. U komba okolo 50W bych doporučil 10" až 12", u vyšších výkonů 12" až 15".  Další možností je použít dvojici či tveřici 10" reproduktorů. Pokud by jste se podívali trochu do teorie, tak zjistíte, že párováním (násobení) reproduktorů zvětšujete aktivní plochu a účinnost takové soustavy. Ta je důležitá k tomu, aby reproduktor (reproduktory) dobře "tlačil". Pro příklad, a teť nevím, zda bude informace zcela přesná, ale použijete li reproduktor s účinností 90 dB ve spojení se zesilovačem 100W a ve druhém případě reproduktor 100 dB se stejným zesilovačem, bude výsledný akustický tlak ve druhém případě cca trojnásobný. Zjednodušeně, bude to hrát lépe a silněji.

Osvědčené reproduktory jsou od značek Eminence, doporučoval bych minimálně řadu Beta, Celestion, to jsou tak nejpoužívanější a začínají na přijatelných cenových relacích. Samozřejmě jsou i reproduktory od jiných výrobců. Kdysi býval hezký popis na staré stránce baskytara.com od BETARONA, dnes už jsem ty stránky nenašel.

Doporučil bych názory zkušených třeba na www.baskytara.com a podobných fórech.

Mějte na mysli, že reproduktorem můžete celý aparát pozvednou a nebo zazdít.

Dlouho jsem váhal, co vlastně napsat o výkonových zesilovačích. Pak jsem dospěl k jedinému možnému schůdnému řešení. Já sám se nepovažuji za tolik fundovaného odborníka, který by bezchybně popsal funkci jednotlivých částí zesilovače, osobně se považuji za "stavěče" nikoli za člověka schopného samostatného návrhu. A proto jsem zvolil cestu nejschůdnější nejpřesnější, opisovat jsem nechtěl a tak dávám odkazy na stránky, kde jsou koncové zesilovače popsány podrobně a hlavně fundovanými odborníky.  A jedno doporučení na závěr, pokud se rozhodnete stavět vlastní zesilovač, volte takový návrh, ke kterému je i popis nastavení a obrazec plošného spoje.  Nastavení zesilovače není úplně jednoduchou záležitostí a vyžaduje určité technické vybavení. No a co se těch "plošňáků" týká, tam zase není úplně jedno, jak a kudy "ty cestičky" vedou.
No a zde jsou ony odkazy:
http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=15681
http://www.zewel.tuliscz.com/dpa_t1.php
http://www.hifimarket.cz/teorie-zesilov … dudka-a259

No a dalším počinem může být četba nepřeberného množství literatury a článků v amatérských rádiích. Jen bych trochu upozornil na knihy vydané vydavatelstvím BEN, autor pan Kotisa, na jejichž ne nejšťastnější návrhy upozorňuje odborník na slovo vzatý "sinclair".

Než se pustím do popisu koncového zesilovače, rád bych bych uvedl několik skutečností a uvedl jeden mistrovský kousek, jak se ke stavbě dá přistoupit.
Prvně se vyvarujte všech až příliš jednoduchých schémat, takové zesilovače buďto nefungují, nejsou stabilní, kmitají, a nebo se dají jen těžko nastavit. Snažte se, aby měl zesilovač teplotní stabilizaci a další potřebné ochrany, jako třeba boucherotův člen na výstupu, ochranu reproduhtorů a u větších výkonů pomalý start, aby byly konce předimenzované, tedy neprovozovat zesilovač na hranici jeho možností, zmenšuje to jeho spolehlivost. Ač věřím, že renomovaní autoři HIFI zesilovačů vědí co činí a proč to činí, není nutné hledat až taková zapojení. Co se týká integrovaných zesilovačů, je třeba počítat s rostoucím zkreslením spolu s výkonem, u basových aparátů není problém dostat takový zesilovač do limitace (ořezání sinusovky) a to nemusíte mít "volume" naplno. Tedy s rozvahou, u IO konce, který má uváděných 100W bych doporučil ho budit a používat tak do 50W. Samotnou kapitolou jsou IO pro autorádia, která při plném vybuzení mají zkreslení víc jak 10 a to je už dost slyšet.
Dobrou volbou může být třeba velice známé zapojení, které je na netu v různých variantách koncových tranzistorů, a to je "Leach Amp". Další ověřenou a funkční variantou je použít zveřejněné schéma renomovaných výrobců nástrojových aparatur.

A nyní onen mistrovský kousek. Na internetových diskusích se "vyskytuje" jeden hodně dobrý basák a zároveň elektronik. Nebezpečná kombinace. Léta své práce a zkušeností neváhá zveřejnit. Používá nick "betaron" a jeho mistrovskými kousky jsou zesilovače a vůbec aparáty SVMbass. Pro ochutnání se podívejte na http://svetelektro.com/Forum/svmbass-hy … 30702.html. K tomu nemá cenu dávat komentář, prostě se kochejte. A hlavně, pokud narazíte na nějaký problém, je ochoten poradit.

Jako předzesilovač bych doporučil pro začátek stavebnici, já použil korekční zesilovač pro baskytaru, třeba nejlevnější je tady http://www.elektronicke-stavebnice.cz/p … baskytaru/. Staba vyžaduje určité zkušenosti a pečlivost. Předzesilovač má docela široké možnosti nastavení barvy zvuku, oproti stavebnicím kytarových předzesilovačů.

Pokud máte zkušenosti, můžete se pustit do samostatné stavby, schémat na intarnetu je dost, včetně elektronkových.
http://schems.com/schematicheaven.net
http://bmamps.com/Tech_sch.html
http://el34world.com/schematics.htm
http://blueguitar.org/schems.htm
http://www.drtube.com/en/library/schema … ll-schemas
http://www.satsleuth.com/schematics.htm
http://www.redcircuits.com/Page66.htm
http://www.redcircuits.com/Page158.htm

Dále bych doporučil řadu amatérských rádií, tuším po roce 2002, kdy vycházely seriály o elektronkových zesilovačích pro hudbu. Inspirovat se můžete také řadou klasických schémat renomovaných výrobců, která jsou také k dohledání na internetu.

A příště napíši krátce něco o vlastnách zesilovačích.