Kdo se trochu zajímá o nástrojové aparatury, dříve či později narazí na elektronky, tedy jak se říká lampy. Prvně bych chtěl upozornit, že v naprosto valné většině pracují elektronky s životu nebezpečným napětím! Od mala jsem měl rád stará elektronková rádia, ale neodvážil jsem se o ně zajímat hlouběji z hlediska funkce. Stavěl jsem různé elektronické stavebnice a podobně. Pak přišlo období rodiny a práce. V 50-ti lelech jsem se k elektronice vrátil a začal jsem se zajímat i o elektronky.
Prvním impulsem byla amatérská rádia okolo roku 2000 (2002 - 2006) kde vyšly seriály o elektronkových zesilovačích. Dalším krokem bylo zakoupení knihy "Lampárna". Jako určitý základ je dobrá a doporučuji zakoupit. Ale aby jste pochopili úplný základní princip a jak to vlastně funguje, je třeba hledat další literaturu. Jako například "Věrný zvuk" od Jaroslava Lukeše, už pouze v antikvariátu a nebo stahnout. Dalšími dobrými pomocníky jsou "Vyšší škola radiotechniky I. a II." od Ing. Pacáka. Bohužel také antikvariát, případně knihovna či stahnout, či "Jakostní nízkofrekvenční zesilovače" autor Šipovskij. A spousta další literatury a hlavně hromady schémat nástrojových zesilovačů na internetu, jsou velmi dobrým studijním materiálem. Některá již nesehnatelná díla mám v elektronické podobě (seznam e-mail na mc.vlada@post.cz - např. Věrný zvuk, Televizní a rozhlasové přijímače a zesilovače-Kottek, Výstupní transformátory, elektronková literatura RU, kytarové zesilovače a další ). Další významnou kapitolou v oboru elektronkových zesilovačů jsou výstupní transformátory. Zde bych doporučil knihu "Výstupní transformátory" od Luboše Slezáka. Také knihovna, antikvariát a podobně.
V naprosté a ověřené většině konstrukcí, jsou v předzesilovačích použity dvojité triody ECC 83 a jejich varianty http://frank.pocnet.net/sheets/009/e/E83CC.pdf. Elektronka prostě nejlépe svými parametry odpovídá požadavkům. Viděl jsem i zapojení se vstupní pentodou, dobře navržený předzesilovač s pentodou může být kvalitní a splnit požadavky muzikanta http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=11097. Korekce jsou většinou řešeny jako pasivní, v některých případech se pro lepší impedanční přizpůsobení korektoru předřazuje katodový sledovač např. ECC 82, nebo jedna část ECC 83 zapojená jako katodový sledovač a podobně. V některých případech u basvých aparatur jsou korekce ve zpětné vazbě druhé elektronky. Pak následuje výstupní obvod předzesilovače, který má za úkol buďto přizpůsobit výstupní hodnoty vstupu tranzistorového nebo integrovaného koncového zesilovače - katodový sledovač většinou ECC 82 (není podmínkou, pokud je volná polovina ECC 83 pak je vhodné využít ji) a podobně, nebo impedanční přizpůsobení pomocí tranzistoru FET a nebo přizpůsobit výstupní hodnoty vstupní elektronce koncového elektronkového zesilovače. A nebo je výstup korektoru navázán přímo na vstup koncového zesilovače.
Pokud se jedná o celolampu, tak následuje vstupní elektronka koncového zesilovače, případně přímo invertor. Koncové zesilovače pracují většinou ve třídě A, pak je jako koncová například použita jedna elektronka (SE - single ended)
a nebo ve třídě A, AB až B, s použitím dvou elektronek, pro každou půlvlnu signálu jedna (PP - push pull) .
V případě PP je koncovým elektronkám ještě předřazen invertor tvořený většinou jednou nebo dvěma triodami. O tom, co jsou to třídy zesilovače později. Všeobecně lze říci, že zapojení ve třídě A (tedy jak SE tak PP) má minimální zkreslení, ale výsledné výkony jsou nižší, naopak zapojení AB a B (PP) má větší zkreslení, především v přechodu signálu nulou, ale lze dosáhnout větších výstupních výkonů a toto zaspojení je hodně používané. Obzvláště u kytarových zesilovačů je ještě často v katodovém obvodu invertoru osazen korektor. Zvláštní variantou zapojení PP je paralelní zapojení, tedy PPP (parallel push pull). Samotnou kapitolou je výstupní transformátor, který se velice markantně podílí na tvorbě výsledného zvuku. Jeho amatérská výroba je dost složitá a bez kvalitního vybavení není ani dost možné kvalitní výstupní trafo vyrobit. Liší se podle zapojení konce, tedy SE či PP nebo PPP a dále podle použité koncové elektronky a výstupního výkonu. Výstupní transformátor pro SE musí mít ještě navíc vzduchovou mezeru pro ptlačení stajnosměrné složky. V koncových zesilovačích se používají většinou elektronky EL34, EL84, 6L6, 6V6, KT66,KT88. Elekronky jsou dost namáhané a musí se často měnit, narozdíl od elektronek předzesilovače.
Pokud se jedná o pololampu, následuje tranzistorový nebo integrovaný koncový zesilovač. Jejich zapojení jsou na internetu mraky, pozor jenom na neověřené konstrukce, byli by jste zbytečně zklamáni kmitáním, zkreslením, nebo okamžitým shořením koncových (a nejen) tranzistorů. Popisů funkce jednotlivých částí tranzistorových zesilovačů je také na internetu a v literatuře mraky. Tranzistorový konec je levnější varianta než lampový. Na druhou stranu, pro některé kytaristy je elektronkový konec nenahraditelný, nebť i zde nastavují a tvoří barvu tónu. Oproti tomu tranzistorový či integrovaný konec má za úkol co nejvěrněji přenést do reproduktorů to, co předzesilovač vytvořil.
V některých případej je ještě mezi předzesilovač a koncový zesilovač zařazen ekvalizér. V předzesilovačích bývají vstupy a výstupy pro efektové smyčky, případně přímo osazeny dozvuky a podobně. Předzesilovače mohou být řešeny jako čisté, nebo různě zkreslené. Obzvláště u basových aparatur bývá vyveden různě řešený linkový výstup.
Elektronkové zesilovače jsou všeobecně hudební veřejností vnímány jako poslechově příjemnější. Bylo provedeno spousta měření, popsáno spousta stránek textu. Měření zase až tolik nenapoví, i když. První plus je v okamžiku, kdy signál přechází do "limitace", tedy kdy ho zesilovací prvek začne tzv. ořezávat. U polovodiče je to ostrý přechod, u elektronky zaoblený, tedy poslechově jemnější a příjemnější. A další je, že zatím co polovodič zesiluje více liché vyšší harmonické, elektronka naopak sudé, které více lahodí uchu.
To je asi tak v kostce shrnuté to, co je vlastně nástrojový zesilovač a z jakých částí se skládá. Jsem si vědom, že jsem použil pro někoho spustu "cizích" výrazů a nepoužil takřka žádných praktických ukázek a příkladů. V pokračování tohoto článku se to budu snažit postupně napravit, ale je to pro mě dost časově náročné a nebude to tedy hned. Jako základ pro seznámení s problematikou bych doporučil výše uvedenou literaturu a dále např http://el34world.com/charts/Schematics1.php http://schems.com/ http://www.sarris.info/main/diy-audio-p … -tube-amps a podobně.
Pro ty, kteří by si chtěli nastudovat jak to vlastmě všechno funguje a proč sami, mohu nabídnout některé staré tituly knih, zabývajících se touto problematikou v elektronické podobě. Info na mc.vlada@seznam.cz