Zdravím Vás přátelé po delší odmlce.

Doba je divná, přesto času moc nezbývá. A také není zas tak moc příležitostí si zahrát. Třeba s naší partou jsme vlastně nehráli od března 2020. A tak se snažím hledat jiné možnosti. Čas od času si zahraju s Romanem, tam spoustu písniček znám a mám je zpracované. Ale v poslední době si čas od času jdu zahrát s kytaristou, který hraje převážně Brontosaury a Žalmana. Ne že bych ty písničky úplně neznal, některé tedy jsem skutečně neznal, ale nemám je naposlouchané a nikdy jsem je nehrál.

A jelikož jsem dlouho zastával názor, že by tam měl být doprovod nějak tak jako v originále, měl jsem s tím problém. Ale ono pokud si poslechnete různé "originální" nahrávky nahrané v různém čase, a nebo jdete na koncert známé kapely, najednou zjistíte, že tam ta basa prostě není úplně stejná.

A tak jsem dospěl k závěru, že u "neznámých" písniček nic nezkazíte, když zahrajete podle rytmu nejjednodušší doprovod, tedy základní tón, kvintu o oktávu níž, případně základní tón a kvintu - třeba G na struně E (třetí pražec) a D na struně A (pátý pražec),  podle citu nějaký ten přechod, pokud je v originále některá pasáž výrazná, třeba v Panence v 9. taktu před začátkem sloky a podobně. Postupně, jak se se skladbou seznamujeme, můžeme přidat krátký "protichod" melodie, nebo nějaké doplnění melodie.

Ale základem je jednoduchý doprovod. V jednoduchosti je krása a nic tím nezkazíte.

A jak to vidíte Vy?